PR slouží jako komunikační nástroj k přenosu pozitivního obrazu o firmě a jejích aktivitách. K tomuto pozitivnímu přenosu dochází pokaždé a to i v případě, když informace ve své podstatě pozitivní nejsou. Tato skutečnost je většinou firmami přijímána jako velice prospěšná, protože v zájmu firmy není prezentovat negativní informace o své značce. Firemní značka musí, v dnešním vysoce konkurenčním prostředí, být vnímána jako dokonalá, bez chyb a to z jednoho prostého důvodu - poptávka.

PR a CSR má podle Petra Jonáka z logistické společnosti AWT pro rozdílné obchodní entity jinou hodnotu. Petr Jonák je toho názoru, že PR hraje důležitou roli hlavně u retailových firem a je jedním z důvodů, proč firmy chtějí být společensky odpovědné. A také dodává, že „pro B2B segment, kterým je například i AWT, význam PR klesá, poněvadž zde převažuje především budování dlouhodobých vztahů  s regiony a  státní správou a budování pověsti dobrého zaměstnavatele.“

V dnešní době spotřebitelé začínají při výběru výrobku/služby stále více hledět na původ. Tato změna v chování spotřebitelů je firmami výrazně vnímána a vede ke změně firemní image.  Image si firma mění různými způsoby a jedním z nich je i přijmutí CSR zásad. Pokud se pro toto rozhodne, stane se více přitažlivější pro své stávající i potencionální zákazníky.  Z tohoto důvodu se čím dál více firem prohlašují za společensky odpovědné.  A zde se dostáváme do podstaty celé problematiky.   Firma, která přijímá zásady společenské odpovědnosti jen pro své zviditelnění, nejedná eticky.  Naproti tomu firma, která má opravdový zájem chovat se eticky, sociálně a environmentálně činně, nepřijímá tyto zásady jen pro marketingový účel, ale bere je za samozřejmost. Dá se říci, že firmě, které jsou blízké hodnoty, jaké jsou v CSR standardech vytyčeny, nepotřebuje žádné pravidla ani nadefinované poučky a chová se ze své podstaty slušně a s respektem k zapojeným stranám (stakeholders).

Jak Daniela Červenclová ze společnosti Bayer říká, komunikace a sdílení informací hraje v dnešním světě nezanedbatelnou roli. A to samé se vztahuje také na CSR.

Podotýká, že “v oblasti společenské odpovědnosti a etiky v podnikání je obzvláště nutné myslet na skutečné hodnoty, které toto chování vytváří pro společnost, ve které žijeme a také pro samotnou firmu.”  A proto by se firma měla zamyslet, zda-li je opravdu odpovědná a nebo to o sobě jen tvrdí.

“Společensky odpovědným firmám má jít  primárně o to, zasadit CSR pevně do své celofiremní strategie, propojit se všemi interními procesy a snažit se pomáhat hledat řešení skutečného problému, se kterým se potýká daná oblast i oblast podnikání té firmy. I ve vztahu CSR k PR jde tedy o vytváření sdílených hodnot a ne, jak často vidíme, především o sdílení VYTVOŘENÝCH hodnot," říká Daniela Červenclová.

Podle Kláry Gajduškové z České spořitelny mnoho firem vnímá CSR jako podmnožinu PR, avšak CSR aktivity se postupně začínají „zabudovávat“ i do samotné strategie firmy. “Ve společnosti se začíná projevovat trend, kdy se CSR stává integrální součástí vlastního podnikání firmy. Tedy firma nejen dává peníze na charitu a filantropii, ale místo toho nebo zároveň s tím, propojuje společensky odpovědný postup a vlastní obchodní činnosti (v České spořitelně například finanční vzdělávání veřejnosti),” dodává Klára Gajdušková.

Společenská odpovědnost není tedy pouze marketing, ale je to hodnota, která by měla být firmou prosazována.  Poté až přichází komunikace CSR aktivit k veřejnosti.  Komunikace by neměla být opomíjena, protože v případě, že se firma realizuje ve společensky odpovědných aktivitách, měla by o tom také informovat, protože pomůže jak sobě, tak i spotřebitelům, kterým tak usnadní přístup k odpovědnému produktu nebo službě. Na komunikaci není tedy nic špatného, pokud se nezamění s PR a s klamnými za každou cenu pozitivními zprávami o firmě.  

CSR koncept není ničím neobvyklým a přináší zásady a hodnoty, které by měly být každému z nás blízké a přirozené. To, že tomu tak v mnoha případech dnes není, to je pouze chyba v nás a ve stylu života, ke kterému jsme sváděni. To, pokud firma bude šířit falešné zprávy o svých odpovědných aktivitách, není chybou CSR konceptu, ale chybou firmy. V přijmutí CSR zásad jak do firemního, tak i do osobního života, lze spatřovat jakýsi návrat k námi zapomenutým hodnotám a navrácení se na cestu, která má význam.