Společenskou odpovědnost firmy (CSR) lze, jak říká CSR manažer společnosti Vodafone Přemysl Filip, přirovnat k tzv. sociálnímu IQ, tedy tzv. EQ firmy. Pokud za IQ považujeme realizaci firemního core businessu, pak EQ je způsob, jakým je core business realizován. Dobře zvládnuté EQ pak zvyšuje i IQ firmy, tedy její ekonomickou úspěšnost.

Jak ale docílit toho, aby se firma prezentovala jako společensky odpovědná a její zaměstnanci tuto filosofii odpovědného přístupu ke svému okolí v reálním chodu firmy vnímali a viděli? Jistě komunikace každé myšlenky vyžaduje čas, vytrvalost a odhodlání ze strany top managementu. Nicméně existují cesty, které tento proces urychlují. Jednou z nich je zapojování zaměstnanců do firemních projektů „bohulibého" charakteru. Do akce, na kterou se tzv. „dá šáhnout", kde jsou hodnoty firmy vidět in natura. Příklad z dílny Telefónicy uvádí paní Fátima Araluce „zaměstnanci komunitě věnovali více než 76 000 hodin dobrovolnické práce. Společnost v průběhu roku pravidelně organizuje 4 dobrovolnické víkendy. Zaměstnanci mají příležitost dobrovolně darovat krev v projektu "Daruj krev s Nadací Telefónica", nebo se stát mentory v programu Think Big zaměřeném na mládež."

V realizaci výše zmíněných aktivit ovšem tkví záludná nástraha: jak vzbudit zájem o zapojení se do těchto činností, když dědictvím minulého režimu je přirovnávání těchto aktivit k akcím Z? Jak na to, aby zaměstnanci věděli, že to, co děláme je dobrovolné a nikoliv parodie na akce Z. Jak říká Klára Gajdušková z České spořitelny: "důležité je, že nikoho nenutíme, ale dáváme na výběr, aby si lidé mohli vybrat činnost, která jim vyhovuje. A druhým motivátorem je skutečnost, že programy CSR pořád rozvíjíme a využíváme přitom nápady zaměstnanců."

Dalším faktorem úspěchu je jistě postoj managementu. Jak říkán Blanka Hálová ze zkušenosti společnosti První chodská: „Velkou měrou k motivaci zaměstnanců přispívá zapojení vedení společnosti, konkrétně jednatele společnosti, který se věnuje této problematice svým osobním přístupem a svým časem. Zaměstnanci pak vidí, že ne vše je v naší společnosti jen o „byznyse"." Její slova potvrzuje i Klára Gajdušková, jejíž rada pro firmy, které začínají se zapojováním zaměstnanců do CSR je: „Jděte příkladem, získejte pro tuto myšlenku top management, využijte jejich příběhy z práce pro neziskovky v interní komunikaci." Jak dodává paní Araluce: „Nejdůležitějšími jsou: měsíční firemní časopis, který je distribuován všem zaměstnancům v České republice, neustále aktualizovaný intranet, plazmové obrazovky ve všech hlavních budovách, na kterých se denně vysílají novinky o dění ve společnosti či soutěže mezi zaměstnanci zvyšující povědomí o CSR iniciativách." Důležitá je ale samozřejmě též kreativita ze strany manažerů, jež mají projekty na starosti a kteří nastavují jejich atraktivitu. Dobrým příkladem je firma ABB, jejíž Tour de ABB, je určena všem zaměstnancům ABB, kteří do práce jezdí na kole nebo chodí pěšky. Jak říká Magdalena Boušková, CSR manažerka společnosti: „Jejich sportovní výkony jsme propojili s podporou sportovců na vozíku. Projekt tak zlepšuje zdraví zaměstnanců, šetří životní prostředí a pomáhá komunitě. A společnosti ABB přináší spokojené zaměstnance a potvrzuje její dobré jméno."

Benefity ze zapojení společenské odpovědnosti firem do strategického řízení firmy jsou i mnohé další: atraktivita společnosti směrem k veřejnosti, spotřebitelům, zaměstnancům, místní komunitě, firemním partnerům i akcionářům, tvorba zdravého prostředí pro život, dlouhodobá stabilita firmy a její udržitelná existence na trhu.