Mobilní telefon, říkejme mu Josef, se k nám nastěhoval, chvíli byl naším dobrým sluhou a po čase si nás krásně ochočil a stal se nedílnou součástí naší domácnosti. Josef s námi snídá, uléhá, je s námi na cestách, máme k němu vřelý, dá se říci až oddaný vztah, co chvíli ho hladíme (dotýkáme se ho), dáváme pozor, aby se nedej bože někde nezatoulal. Jednoho dne, cca před měsícem, jsme ale měli pocit, že jak věnujeme pozornost Josefovi, nestíháme věnovat pozornost ostatním členům rodiny. A tak jsme s dětmi sedli a vyrobili jsme Josefovi pelíšek, aby vždy když přijde domů, mohl ulehnout. Krabička od bot, v ní polštářek a z kapesníku peřinka, díra v bedýnce pro přívod nabíječky. Doufali jsme, že si v krabičce vždy po příchodu z šichty odpočine. Josef si to užíval a my s ním. Bohužel po týdnu se z něj stal opět flamendr a je opět s námi 24/7, spokojeně si vrní, že je zase in.

Tak, žerty stranou. Jdeme na fakta. Mám pro Vás tři důvody, proč mobily nezvyšují naši produktivitu, ale zásadně ji snižují, a tři rady, jak jejich využívání spoutat do únosných hranic.

Proč mobil nepomáhá, respektive proč nepomáhá jej mít stále na očích.

Za prvé: Zabývat se neskutečným množstvím dat stojí čas, a ten stojí peníze. Neziskovka Information Research Group, která v USA zkoumala, co dělají pracovníci ve své pracovní době, zjistila, že 25 % svého času věnují pozornost datům, která jim nejsou k ničemu. To stojí ekonomiku 997 miliard dolarů ročně. Kolik stojí Vás sledování toho, co nepotřebujete vědět? Na úkor čeho? Pohledu z očí do očí s Vašimi blízkými, procházky lesem, skleničky s přítelem, o čtvrtinu lepšího výkonu v práci nebo o čtvrtinu kratší pracovní doby?

Za druhé: Mobily a přístup k datům, který skrze ně máme, je lákavý, ale nesmírně rušivý. Studie ukazují, že studenti, kteří při studiu měli k dispozici mobily a měli možnost se „vytrhávat“ ze studia, se učili stejnou látku déle a cítili se více vystresovaní než ti studenti, kteří přístup k datům neměli. Pokud pracujete a přepnete na chvilinku svůj mozek na kontrolu mobilu, přibližně 20 dalších minut musíte pracovat na tom, abyste posbírali zpět svou pozornost. Opět tedy, neskutečná ztráta času, energie, radosti.

Za třetí: Multitasking funguje pouze v případě, že jedna z činností je mechanická. Tedy, telefonovat a věšet prádlo lze. Kontrolovat maily a být součástí telekonference nelze. Pokud činíte naráz dvě aktivity, které vyžadují soustředění, ani z jedné nemáte nic. V roce 2009 proběhla studie, která ukázala, že lidé z Net Generace, tzn. ti, co jsou narození po roce 1980, činí neskutečných 87 % činností „párově“, tedy dělají 2 věci, které obě vyžadují pozornost. Velmi pravděpodobně jde kvalita mnoha činností do kytek.

Důvodů bychom našli ještě milion, pokud bychom chtěli. Ale pojďme na řešení:

Tak, jak na to? Jak se stát produktivnějším, cítit se lépe a více odpočatě?

Zkuste sami sobě dopřát pravidelnou, ovšem nikoliv nepřetržitou kontrolu e-komunikace. Ztište mobil. Nastavte si alarm na 15 minut, po 15 minutách si telefon zkontrolujte, ukojte zvědavost na všech sociálních „pracovištích“, kde jste přítomen. Interval si můžete dát delší, pokud se Vám to podaří.

Za druhé, nebojte se udělat jednou do roka týdenní dovolenou bez mobilu. Detox. Objevíte nové hloubky a výšiny.

Za třetí, vystěhujte technologii ze své ložnice. National Sleep Foundation a Mayo Klinika zjistili, že modré světlo zásadně zhoršuje kvalitu spánku. Lepší spánek, lepší den.

Myslíte, že to nelze? Že doba je již taková a kdo chce být in, musí být v obraze, být stále dosažitelný? Že odpojit se znamená dát sám sobě nálepku „nepoužitelný a nespolehlivý“? Vezměte do ruky nejnovější vydání Harvard Business Review, nalistujte stránku 110 a přečtěte si článek Managing Yourself, Conquering Digital Distraction. Larry Rosen a Alexandra Samuel stihli článek na toto téma sepsat rychleji než já a přinesli v něm kvanta dalších zajímavostí. Pěkné čtení!